Hrady a zámky

Kdo by se nepamatoval na Mládkovu písničku "Na hradě Okoři, světla už nehoří, Bílá paní šla už dávno spát..." Ve skutečnosti si nejsem jistá, kolik by tam v onom objektu naspala, večer se tam totiž konají různá hudební vystoupení za účasti hojného publika, takže v hradních zdech bývá dost rušno. Ve dne tam zase vystupují skupiny historického šermu, takže takové strašidlo aby se rovnou odstěhovalo, protože klid mít rozhodně nikdy nebude. Ve většině historických pramenů se uvádí, že hrad Okoř dal zbudovat pražský měšťan František Rokycanský někdy kolem roku 1359, aby se tak povznesl jako majitel rozsáhlé nemovitosti. Také se mu to povedlo a založil tímto počinem rod Rokycanských z Okoře, není ale pravda, že by hrad nechal postavit. Ve skutečnosti se jednalo pouze o rozsáhlou přestavbu sídla, které zde stálo již dávno předtím. Později vlastnil majetek Mikuláš Augustinův a pánové z Donína, roku 1518 byl prodán Hynku Bořitovi z Martinic, což byl jeden z předků onoho Martinice, horlivého katolíka, který byl za pražského povstání defenestrován, jak nás o tom učili ve škole. Martinicové byli posledním šlechtickým rodem, který Okoř vlastnil, poté následoval řád Tovaryšstva Ježíšova. Za všech těchto vlastníků byl objekt průběžně přestavován podle potřeby a dobře udržován, jakmile ale Josef II. jezuitský řád zrušil, celý majetek začal upadat. Již v roce 1787 se v místní kapli přestaly sloužit bohoslužby pro havarijní stav. Okoři paradoxně napomohl k uchování nechvalně známý rok 1948. Do té doby se hrad zvolna změnil ve zříceninu, poté byly jeho zbytky zakonzervovány a dokonce částečně opraveny. Okoř není daleko, patří k pražskému regionu, udělejte si tam někdy na jaře výlet! A napište, jestli tam přece jen potkáte Bílou paní!