Hrady a zámky

Když jsem já před léty navštívila zámek bechyně, všechny turisty tam nadchl zámecký maskot, obrovský mírumilovný bernardýn, který se válel ve stínu v podloubí hned vedle pokladny a unuděně zívbal. Dokonce ho mám na jedné pamětní pohlednici, co jsem si tam tenkrát koupila. Vedle tohoto novodobého obyvatele ovšem zámek patřil kdysi osobnosti daleko proslavenější - sídlil tu pan Petr Vok z Rožmberka, toto bylo jeho oblíbené sídlo. Dodnes si tu v expozici, která je mu věnována, můžete prohlédnout řadu figurek v klasickém oblečení, poznáte selku, sedláka, písaře, ale také Jakuba Krčína z Jelčan, který se tolik zasloužil o rozkvět rybníkářství v kraji, samozřejmě nechybí ani sám pan Vok s manželkou Kateřinou a jejich dvorní dámy. Za prohlídkou stojí jízdárna, voliéra i rozsáhlý park. Když jsem se jím procházela, nemohla jsem nevzpomenout na Miloše Kopeckého, který zdejšího zámeckého pána tak bravurně ztvárnil ve filmu Svatby pana Voka. Věru, že ten skutečný by proti tomu snad ani nemohl nic namítat.

V ústeckém kraji najdete státní zámek Libochovice. Roku 1787 se tam narodil pozdější český vědec a významný učenec Jan Evangelista Purkyně. Jemu je na zámku věnována samostatná expozice. Rozhodně stojí za to si udělat čas na prohlídku zámeckého parku - a navštívit objekt v době, kdy všechno krásně roste a kvete. Park založil český zahradník Jan Tulipán (Nomen Omen, dovedete si představit, že by se měl stát třeba poštmistrem?) a jeho následovníci udržují záhony ve vzorném stavu. Samotný zámek je jednou z nejvýznamnějších barokních památek v Čechách, jeho barokní přestavba byla provedena na objednávku tehdejšího majitele, knížete Ditrichsteina. První známky o Libochovicích můžete ovšem nalézt už počátkem 13. století. Tehdy se obec často spojovala s historií hradu Klapý, který si nyní nazývá Házmburk. Zatímco hrad Házmburk byl dlouhá léta považován za nedobytný, libochovická osada s gotickou tvrzí měla k těmto metám daleko, také bylo za husitských válek obojí zničeno. Následné obnovení dlouho nevydrželo, v historických pramenech je uváděno, že kolem 15. století je tvrz opuštěná a zpustlá a její majitelé, Zajícové z Házmburka, prodali později celé libochovické panství Lobkovicům. To se stalo v roce 1558. Jan starší z Lobkovic dal na místě dřívější tvrze postavit renesanční zámek a panství bylo povýšeno na město. Lobkovický rod se ale z tohoto úspěchu dlouho neradoval, roku 1594 byl další Lobkovic obviněn z velezrady, odsouzen k doživotnímu vězení a jeho majetek koruna zabavila. Až po 16 létech přešlo panství do majetku nejvyššího purkrabího, Adama ze Šternberka. Šternberkové drželi majetek až do roku 1676, kdy jej poslední majitel tohoto jména prodal rakouskému šlechtici Dietrichsteinovi. Ten provedl přestavbu, jejíž podobu si objekt drží prakticky dodnes. Roku 1858 zemřel poslední z Ditrichsteinů a zámek i celým panstvím přešel na jeho provdanou dceru Terezii a její potomky. Po první světové válce byla část pozemků rozdělena mezi bezzemky, po roce 1945 byl zámek definitivně konfiskován, v 50. létech byl zpřístupněn veřejnosti.