Hrady a zámky

Ačkoli se brány většiny hradů a zámků již bezmála před měsícem pro turisty uzavřely, můžeme si o takových místech číst a plánovat, která příští rok navštívíme. Já navrhuji nevynechat státní Švihov - ale nechte si jeho prohlídku na léto, v jeho masivních zdech je ve velkém parnu příjemně a na nádvoří zase vane větřík od vody. Té je kolem pořád dost, i když už jí hrad dávno není obklopený celý. Kdysi totiž toto sídlo patřilo svým důmyslným vodním opevňovacím systémem k nejlepším pevnostem své doby. Koncem 15. století je nechal vystavět na místě původní tvrze Půta Švihovský z Rýzemberka. (Nenechte se mýlit, že v některých článcích na internetu bývá uváděn jako Vihovský, to je samozřejmě nesmysl). Vzhledem k tomu, že hrad tvoří dvě obytná křídla, bašty a mohutné předhradí, muselo jeho budování dát docela fušku, nemluvě o finančních nákladech. Ty asi pan Švihovský vyždímal ze svých četných poddaných. Alespoň o něm dodnes koluje pověst, podle níž byl na ty ubohé lidičky tak zlý, že ho za to nakonec čert odnesl do pekla. Švihov nařídil císař po třicetileté válce rozbořit, jako spoustu jiných sídel, aby nemohla sloužit povstalcům. Naštěstí Švihov nebyl rozbořen docela, od té doby ale byl už využíván pouze jako panská sýpka. K jeho rekonstrukci došlo až po druhé světové válce. Až se na Švihov vypravíte, nezapomeňte si vzít sprtovní obuv. Jednak část prohlídkové trasy vede po příkrém kamenném schodišti (já to nevěděla, musela jsem se zout a vyšlápnout to bosky) a také vám možná kastelán na závěr doporučí ještě návštěvu nedaleké rozhledny, které se říká Bolfánek. Výhled z ní je skutečně nádherný, ale cesta k ní vede lesem stezkou tak strmou, až jsem si chvílemi přála, aby přiletěl ten čert, co kdysi odnesl pana Švihovského a vynesl mne nahoru ve svých pařátech.