Hrady a zámky

Řekla bych, že tento velmi významný hrad je nespravedlivě proslaven hlavně Vrchlického hříčkou Noc na Karlštejně a její zfilmovanou podobou z roku 1974. Přitom právě fakt, že na hrad byl zakázán vstup ženám, nebyl nikdy historicky doložen. Zato se dost přesně ví, že Karel IV. nedal toto sídlo původně zbudovat jako místo pro uložení korunovačních klenotů, pro ty měl být vystavěn chrám na Novém Městě pražském. Budoucí císař si prostě dal vystavět sídlo, kde by mohl uprostřed krásných lesů odpočívat, rozjímat a občas také neformálně přijímat významné návštěvy.
Karel IV. tento svůj hrad velmi miloval a pobýval zde tak často, jak jen mu vladařské povinnosti dovolovaly. Karlštejn sloužil jako schrána vzácných ostatků svatých a později zde byly v kapli sv. Kříže uloženy korunovační klenoty kvůli bezpečí. Také Karlův následník, jeho syn Václav IV. zde za husitských válek uschoval odznaky české moci, aby se nedostaly do rukou vzbouřenců. Husité s pomocnými polskými oddíly sice Karlštejn v roce 1422 dobývali, ale marně.
Původní stavební plány sídla vypracoval prevděpodobně významný stavitel Matyáš z Arrasu, hrad byl ale v průběhu staletí několikrát přestavován. Po neslavné smrti krále Václava IV. skončila jeho nejslavnější část existence, byl opuštěn a chátral, obývala ho jen nevelká ochranná posádka. Důkladných oprav se dočkal až v létech 1587 - 1596, tenkrát ale poprvé pozměnil svoji gotickou tvářnost, mnohé stavební prvky byly nahrazeny renesančními. Za současný vzhled Karlštejna vděčíme J.Mockerovi, který do původní zástavby také významně zasáhl - zároveň ovšem jeho zásluhou hrad neskončil podruhé v ruinách.
Nyní si v rozlehlém koplexu můžeme prohlédnout nejníže položené podhradí, Studniční věž, Purkrabský palác, pětipodlažní Císařský palác, Mariánskou věž a Velkou věž, ta je ze všeho nejvýš položeným místem za mohutnými hradbami a měří 60 metrů. Významná je také knihovna, lapidárium, kaple sv. Kateřiny a zejména kaple sv. Kříže, kde je umístěno 129 deskových obrazů slavného a záhadnémo mistra Theodorika. Vlastníkem hradu je Česká republika a přístupný veřejnosti je od 19. století. Každý turista se může na Karlštejně nafukovat, že je tady naroveň s korunovanou hlavou. Jak je dodnes dochováno v nejstarší návštěvní knize, hrad si kdysi prohlédl sám císař František Josef I.